Píseň s ponaučením

Nezmaři

1:D#Životem mým mi osud G#na čas zamíD#chal
a jako G#voda v písku G#zmizely mé D#plány.
Teď už vím dobře, že čas G#stejně běží D#dál,
když z jedné G#duše ve dvou Btělech
jsou jen D#známí.
2:Pryč je i knížka, do níž začali jste psát,
příběhy co jste chtěli číst až přijde stáří
a její listy odnes hořký vodopád,
ten který na čas odplavil i úsměv z tváří.
R:Já chodil G#po bytě a F#mbral jsem do ruFmkou
pár věcí, Bze kterých už zmizel otisk D#dlaní.
Těch dlaní, G#které kdysi Gmbyly záruFmkou,
že se jen C#těžko najde Bněco, co mě D#zraní.
3:Někdy se přihodí, že člověk nevidí,
věci co když je pozdě, jasné se mu zdají.
Časem se přistihne, jak vlastně závidí,
těm kteří navzájem svou poctivou hru hrají.
4:Tak jsi se zvolna měnil, jak šel život dál,
v hlavě si rovnal dosud nepoznané věci.
Ta změna, co jsi ve své duši prodělal,
jako když z těsta chleba upeče se v peci.
5:Čas, to je staletími vyzkoušený lék,¨
vyhojí rány, i když jizvy pořád straší.
A je to přesně jak už někdo moufrý rek´,
v přísloví s horkou, čerstvě uvařenou kaší.
6:Svět se však neskládá jen z trnitého hloží,
zase je líp a kolem vane čerstvý vzduch.
A láska to je přece záležitost boží,
tak všechny reklamace vyřizuje Bůh.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:29.391+00:00
Výsledky hledání: